František Miroslav Čapek

František Miroslav Čapek, lišovský rodák, byl vlastivědný a národopisný pracovník. Narodil se 27. ledna 1873, jako syn zdejšího řezníka. Již od dětství v něm klíčila láska k historii rodného kraje. Po studiích v Českých Budějovicích a Písku se stal Čapek učitelem, nejdříve ve svém rodišti, kde mimo jiné spoluzakládal Sokol a později ve Střížově, kde pomohl na svět hasičskému sboru. V Písku navázal přátelství se svým profesorem, básníkem Adolfem Hejdukem. Také spolupracoval s přítelem z dětství Františkem Václavem Bouchalem, rovněž lišovským rodákem a historikem. Později vyměnil učitelské povolání za dráhu poštovního úředníka. Za své vlastenecké projevy byl zejména za první světové války několikrát zatčen, vyšetřován a souzen. Jako první zachytil 28. října 1918 na budějovické poště zprávu o vyhlášení samostatného státu. Sdělil ji svým spoluobčanům a symbolicky shodil z průčelí poštovního úřadu v Českých Budějovicích rakouskou orlici. Roku 1904 byl iniciátorem stavby pomníku legendárního rychtáře Jakuba Kubaty, který byl roku 1581, jako vůdce selského povstání, popraven. V červnu roku 1919 byl jmenován českobudějovickým městským archivářem. Jeho celoživotním posláním se stala regionální historie, propagace významných osobností a míst, ale také vyhledávání národopisného materiálu. 31. 7. 1938 dostal F. M. Čapek diplom čestného občanství města Lišov. František Miroslav Čapek zemřel 27. února 1946 v Českých Budějovicích, kde je také pohřben. F. M. Čapek shromáždil cennou sbírku krojů a národopisných předmětů, z nich velkou část věnoval nově založenému lišovskému muzeu. Městské muzeum proto bylo označeno jeho jménem.